Začněme pěkně od začátku, vlastně klasicky u piva Krakonoše čtrnáctky někdy kolem Vánoc 2020. Vyrazili jsme na tradiční předvánoční sedánek do hospody u pivovaru Krakonoš, kdy cca při 4,nebo 10 pivu (těžkoříct) započala debata na téma naší lásky k domovině, chápej Krkonoším a přírodě všeobecně, která nás odjakživa spojovala. Shodli jsme se, že nám v našich životech v Praze chybí klid, ticho, příroda, zpěv ptáků, nikde nikdo, výhledy na české velehory a celkově vlastně domov.

    Co kdybychom udělali nějaké místo pro lidi, kteří tohle nikdy nepoznali, ale poznat musí. Místo kde klid bude neskutečný, kde místo bude nezapomenutelné a kde se všichni vrátí k přírodě a zapomenou na věčný hektický shon dospělého života.

Ok, tak koupíme maringotku a jdem na to, to bude přece jednoduchý, že jo? NE, není, není, slova jako maflik, jekl atd. jsme si museli osvojit a začít pravidelně používat, stejně tak jako samotný nářadí, protože na gymplu a na vejšce fachmanskej hantec nevyučujou (a to ani na medicíně). S každým šroubem a řezem jsme si jistější a jistější.

Naše dílo se mění před očima a skoro zapomínáme zatlačit slzu dojetí, při každém dalším posunu. Ne, neposloucháme slova ''to nejde'', ''takhle to není možný'', všechno, co si usmyslíme, uděláme, i když to dost často prostě jen poděláme, ale to je důvod proč to děláme, vždycky se poučíme a jdeme makat dál.

Je to ta nejkrásnější maringotka - TaMaringotka, na nejkrásnějším místě, který si jen dokážete představit a hlavně, hlavně vám předá kus nás a naší historie, ten nejhlubší a nejopravdovější. Chceme, abyste unikli od práce, od problémů a vlastně od všeho, proto abyste žili jen v ten moment, jednoduše, v horách, v lese, sami, spolu...